Stavební firmy se často setkávají s problémem skladování stavebních odpadů, pokud tento odpad není hned po naplnění přepravního prostředku z místa stavby předáván oprávněné osobě. Odpad je potom převážen na jiné pozemky, které nejsou uzpůsobeny k shromažďování ani skladování odpadů. Dochází k porušování vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady a současně zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.
Nečastější prohřešky:
- Odpady nejsou utříděny dle jednotlivých kategorií
- Není vedena průběžná evidence odpadů
- Nejsou plněny povinnosti původce odpadů
- Odpad není předán oprávněné osobě (například: využití ke zpevnění lesních nebo příjezdových cest je v rozporu se zákonem o odpadech)
- Nejsou plněny podmínky dle vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady
Skladování stavebních odpadů v místě stavby
Pokud opomenu výše popsané, tak běžná praxe většiny stavebních firem je v místě stavby přistavit přepravní prostředek na odpad (třeba kontejner), který po naplnění je předán oprávněné osobě a současně je vedena průběžná evidence odpadu, odpad je tříděn dle kategorií do přepravních prostředků a dochází k plnění dalších požadavku dle platné legislativy. Pokud se jedná o větší stavbu, nesmíme zapomenout, že i zázemí staveniště (kanceláře, ubytování pro kanceláře, sociální zařízení, jídelna, atd.) produkuje odpad a vztahují se na ně ty samé povinnosti na původce odpadu.
Výše uvedené se netýká pouze stavebních firem, ale povinnost se vztahuje i na původce odpadu (například: vlastníky nemovitostí, kteří provádějí stavební úpravy).
Shromažďování vs. skladování odpadů
Rozdíly chápeme především v tom, po jakou dobu je odpad na místě. Pokud se jedná o krátkodobé shromažďování po dobu naplnění přepravního prostředků a po předání oprávněné osobě dá se mluvit o soustřeďování. V případě, kdy se jedná o postupné naplňování několika přepravních prostředků a odpad je na místě, aniž by byl předán oprávnění osobě po delší dobu i po ukončení stavby může se o soustřeďování pochybovat. V tomto případě se už může jednat o skladování odpadů, kde jsou kladeny přísnější technické požadavky. (skladování odpadu je uvedeno v § 7 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, definice obou pojmů pak v § 4 zákona o odpadech ).
Vytěžená zemina a nakládání s ní v rámci stavby
Trochu jiný případ může být při nakládání s vytěženou zeminou, která není v průběhu těžby kontaminována a použije se opět v rámci pozemku. V tomto případě se na ni zákon o odpadech nevztahuje. Pokud ji však takto nejde uplatnit a budete ji chtít použít na jiném pozemku či stavbě. Musíte počítat s tím, že se řídíte dle zákona o odpadech a vztahují se na vás povinnosti původce odpadů.
Výše uvedený text má plnit informační charakter a pomoci firmám, které chtějí vést sami podnikovou ekologii v jejich větší informovanosti. Máte dotaz? napište mi!
Související články:
- Evidence nakládání s odpady – návod
- Původce odpadu
- Hirearchie nakládání s odpadem
- Odpadový hospodář
- Skladování odpadu
- SEPNO – Systém evidence nebezpěčných odpadů
Publikováno 15. 7. 2019
Máte k této informaci dotazy nebo upřesnění? napište nám:
